Tichým zabijákem mnoha pacientů je hlad. Nedostatečná výživa prodlužuje a někdy zcela znemožňuje jejich léčení.

Podle průzkumu společnosti Nutricia více než tři čtvrtiny dlouhodobě nemocných a lidí po operaci má problém s příjmem potravy či neplánovaně zhublo. Přitom již malý váhový úbytek snižuje schopnost těla s chorobou bojovat. „Neplánované hubnutí v nemoci může vést až k podvýživě neboli malnutrici, která léčbu obvykle značně zkomplikuje,“ říká doc. MUDr. Pavel Kohout, Ph. D., z pražské Thomayerovy nemocnice. „Zvláště pacienti ve vyšším věku bez plnohodnotné výživy hůře zvládají nejen operaci, ale i jakékoli vyšetření a každá viróza nebo zánět je může dokonce zabít.“

Tuk ano, svaly ne

Alarmující je další zjištění průzkumu: o významu výživy v průběhu léčby a rekonvalescence s pacienty aktivně diskutuje pouze necelých 25 % lékařů. Přibližně třetina mladších pacientů se přesto o výživu v nemoci sama zajímá a zájem mají i mnohé rodiny nemocných. Jenže starší pacienti nechávají rozhodnutí o své stravě z velké části na ošetřujícím lékaři.
Hodnocení toho, jak pacient tělesně prospívá, není úplně jednoduché. Podle nutriční terapeutky Tamary Starnovské z České asociace sester nelze hledět jen na kritérium snížení hmotnosti: „Pokud při nadváze snížíme množství tukové tkáně, je to dobře, jestliže ale ztratíme svalovou hmotu, je to velmi nevýhodné. Podstatné tedy je posouzení stability svalové tkáně a úbytku tkáně tukové.“
Když člověku chybějí pohybové aktivity, je snadné ztrácet svalovou tkáň, a tím si relativně rychle zhoršit kondici. Kupříkladu se sníží schopnost vstát z lůžka a chodit. Bez dostatku živin se nemohou hojit rány, tělo nemůže bojovat s nemocí ani s případnými infekcemi.

Pacienti v ohrožení

Nemocní se často bohužel nemohou dostatečně najíst -nechutná jim, nejsou schopni jíst, nelze jim podávat běžné pokrmy. Také nedokáží sníst takové dávky jídla, které by pokryly jejich zvýšenou spotřebu živin. Komplikací jsou i situace, kdy mají pacienti zraněné ruce nebo když se nemohou k jídlu posadit.
„Rizikové jsou všechny diagnózy, které omezují schopnost se najíst či snědené jídlo úspěšně trávit.
Velkou skupinou ohroženou podvýživou jsou lidé po operacích. Ti by měli mít naopak zvýšenou spotřebu živin pro zhojení a regeneraci,“ konstatuje Tamara Starnovská. Kapitolu samu o sobě tvoří senioři, protože podle statistik lidé starší 65 let, kteří přicházejí do nemocnice s onkologickým onemocněním, trpí v 60 až 80 % malnutricí.
Jelikož je výživa pacienta nedílnou součástí léčby, je nezbytné, aby byla zajištěna kvalifikovanými pracovníky, tedy nutričními terapeuty podle standardních pravidel. Česká asociace sester vydala již v roce 2007 pravidla garantující kvalitní poskytování nutriční péče ve zdravotnických a sociálních zařízeních. „Tato pravidla každý rok aktualizujeme a lze je použít jako kritérium kvality poskytnuté péče v této oblasti,“ připomíná Tamara Starnovská.

Doma i v nemocnici

Zdaleka ne ve všech nemocnicích je nutriční péče kvalitní. Příbuzní pacienta by proto během jeho hospitalizace měli sledovat, co a kolik sní, a pokud vidí nějaký problém, požádat o konzultaci ošetřujícího lékaře a nutričního terapeuta. „Důležitost správné výživy nelze opomíjet ani v ambulantní péči!“ zdůrazňuje Pavel Kohout. „Klasickou výživu lze v nemocnici i v domácích podmínkách doplnit přípravky tekuté výživy, která má plnohodnotné, přesně definované složení a je k dostání v lékárnách bez lékařského předpisu.“

***

Jídelníček na míru

„Každý klient přijímaný na naše onkologické oddělení je brán jako rizikový a já ho sleduji, protože je vysoká pravděpodobnost vzniku malnutrice,“ říká Šárka Andrysíková, nutriční terapeutka Institutu onkologie a rehabilitace Na Pleši. „Součástí příjmové ošetřovatelské dokumentace klienta je zhodnocení jeho výživy. Nutriční anamnéza, kterou provádíme, je založena na antropometrickém vyšetření, což je posouzení výšky, hmotnosti, její změny za poslední tři měsíce a tak dále.“ Další hodnocení je fyzikální, tedy jak například dokáže pacient stisknout ruku či jaký má vzhled kůže, a důležitá je biochemie, tedy laboratorní vyšetření. Nezbytné je znát potravinové alergie, stav chrupu nemocného i případnou potřebu dopomoci s jídlem formou krmení. Nakonec nutriční terapeutka upraví stravování podle individuální potřeby pacienta a možností zdravotnického zařízení. „U nás to znamená dvakrát až třikrát denně návštěvy u klienta na pokoji, kdy má možnost vybrat si z několika variant stravy podle doporučení nutričního terapeuta,“ dodává Šárka Andrysíková. Příjem potravy je denně hodnocen, a pokud hrozí nedostatečná výživa, přicházejí ke slovu výživové doplňky. Neexistuje jednotný recept, pro každého člověka musí nutriční terapeut vytvořit jídelníček na míru.

***

Stačí jen usrkávat

Při nedostatečné výživě v nemoci může člověka postavit na nohy tekutá výživa nazývaná sipping. Pacient ji totiž musí srkat, popíjet pomaloučku, protože zvláště po dlouhých dnech hladovění může být tekutá strava z lahvičky na oslabený organismus těžká. Na našem trhu je k dostání řada přípravků tekuté výživy. Patří mezi ně například speciální výživa ProSure obsahující vysoké množství omega-3 mastných kyselin, která má účinky na posílení imunity. Rozsáhlou škálu produktů nabízí řada Nutridrink. Na webových stránkách www.vyzivavnemoci.cz najdou laici řadu užitečných informací o řešení problému nedostatečné výživy.

Článek byl publikován v časopise Květy, 28.7.2011