Proč tolik?
Dost toho zabere už samotné mimčo – ideálně 3,5 kg, k tomu asi 0,5 kg placenty a asi 1 kg plodové vody a další 1 kg od zvětšené dělohy. Narůstá také hmotnost prsou (2x o asi 0,5-1 kg), krve a krevní plazmy (asi o 3,5 kg) a pochopitelně také pár kilo tukových zásob, které budete postupně využívat při kojení. Podtrženo a sečteno se můžete v klidu dostat na 15 kg.
Ne vždy se mamince daří přibrat dost, některým “aspoň něco”. Ne vždy to znamená problém, ale pokud je minimální nebo žádné přibírání na váze spojené třeba s malým množstvím jídla nebo s nadměrným zvracením, nemusí být zas až tak postižené miminko – to si většinou poradí – ale sama budoucí maminka. S nedostatkem bývá spojena například předčasná osteoporóza a zbytečné zlomeniny, anémie s velkou únavou a vyšší náchylností k infekčním nemocem a v extrémních případech i problém miminko úspěšně donosit. Neubližujte si a snažte se jíst a aspoň něco přibrat.
Nevím, jak se to podařilo mně, ale i přesto, že jsem snad nikdy nejedla víc, než před těhotenstvím, “podařilo” se mi k původnímu BMI 20 kg/m2 přibrat neuvěřitelných 20 kilo. Jednak k tomu přispěla skutečnost, že jsem v jarní covidové pauze mohla vyrazit 3x týdně na pětikilometrový běh, jednou měsíčně na 12 km a tím před otěhotněním asi 3 kg zhubnout. Pak jsem ale kvůli únavě a dalšímu uzavření všech možných sportovišť žádné další cvičení nezvládala. Jednak – a to mi dost vadí – jsem většinu těhotenství nezvládala pití bez příchuti, i když celkové množství cukru bylo stále pod doporučovanou horní hranicí, pro mě z nuly na sto. Teď si sypu popel na hlavu, protože mimčo ještě nebylo venku a už mělo skoro 4 kg. No a proč je problém i tohle? Tak třeba problém při porodu, zejména u prvního těhotenství a v pozdějším věku, ale také kvůli zdravotním následkům na miminku. O nich se dočtete v samostatném článku o metabolickém programování.
Trackbacky/pingbacky