Ve dnech 6. až 9. září 2016 jsem se zúčastnila mezinárodního kongresu International Confederation of Dietetic Associations v Granadě ve Španělsku s aktivní prezentací posteru o pilotním grantovém projektu Společně, zadaném Evropskou komisí a zaměřeném na výživu a životní styl těhotných a žen po porodu. Konference se celkově zúčastnilo téměř 1 000 dietologů z více než 40 zemí světa. Přednášky bohužel probíhaly paralelně v osmi sálech, takže nebylo možné vychytat všechna zajímavá témata.

Postřehy k předneseným tématům:
  • Nenechte nikdo v našem oboru pracovat dobrovolně, získejte podporu managementu, argumentujte reálnými čísly, podporujte své podřízené v jejich práci.
  • 7 % z celkového rozpočtu EU jde na léčbu obezity a jejích komplikací.
  • Za každé 1 euro za odvedenou konzultaci nutričním terapeutem se díky snížení komplikací u pacienta vrátí do rozpočtu pracoviště 16-63 euro dle typu pacienta a jeho onemocnění.
  • Kanada má vysoce sofistikovaný systém stáží po absolvování studia. Až po té je možné získat osvědčení o výkonu bez odborného dohledu. Pro další informace se podívejte na webové stránky http://www.dietitians.ca.
  • V USA si všimli, že jejich dietitians a studenti nutričních oborů nezvládají vaření. Tedy se vrátili během vzdělávání ke strategii „from seed to plate“, kdy studenti začínají praxí na farmách a k pacientovi se dostávají až přes potravinářský průmysl a kuchyň.
  • Asi nejzajímavější byla přednáška z Austrálie o managementu stravovacího provozu, kdy jako nejúspornější vyhodnotili používání jednorázového nádobí a jednoporcově balených potravin a pokrmů. Mají problém s tím, že pacienti odmítají zeleninu, ale ti schopnější, si sami vybírají stravu z nabídky, která je někdy prý tak moc dobrá, že jsou schopni jíst celý týden stejné jídlo. Právě to, že si pacienti mohou vybrat, co budou jíst, snížili plýtvání jídlem ještě více, než při jídelníčku naplánovaném pro všechny stejně (tedy pro nás argument, proč podporovat výběrové diety). A posledním bodem z této přednášky, který jsem si odnesla, bylo zjištění, že 40 pacientů nedokáže otevřít jednoporcovku sýra, ale pouze 8 % není schopno rozbalit sušenku (že by měly sýry opravdu tak špatné obaly? J). 

  • Podpora pro nás, klinické, může být stránka www.fightmalnutrition.eu.
  • A ještě jednou, za mě nejpříjemnější zpráva: děti v Africe nehladoví vždy jen kvůli chudobě, ale ve venkovských částech některých států (přednáška byla ze Zambie) také kvůli tradičnímu přístupu: děti nepotřebují bílkoviny, dětem stačí jíst jednou denně, první jí muž… A také důležitá informace – poškození způsobená na dítěti malnutricí je možné zvrátit do druhého roka věku dítěte.