EndoDen byl pro mě, jakožto pro někoho, kdo neendoskopuje několikrát denně, fascinující a hlavně napínavý, jestli se zákrok opravdu povede nebo jestli to endoskopista třeba nevzdá 🙂 Vidět přímý přenos ze zavádění Endobarrier v podání Marka Beneše bylo moc hezké,
ale pořád s touhle metodou hubnutí mám dost osobní problém. Nehledě na to, že sám přiznal, po vytažení rukávku pochopitelně pacienti s největší pravděpodobností přiberou, a že dokonce jeden pacient ho „přejedl“, posunul z místa ukotvení a museli mu ho předčasně vytáhnout. Ale vymizení inzulínové rezistence prý přetrvává i po vytažení. Takže fajn – pro tělo potom o dost zásadní problém méně 🙂 
Moc se mi jako metoda terapie achalázie jícnu líbila metoda POEM – perorální endoskopická myotomie, o níž endoskopista, a hlavní hvězda sympozia – Prof. Haruhiro Inoue, řekl, že má v podstatě nulové komplikace. Moc doufám, že se mi objeví také nějaký pacient, kterého bych mohla na tento zákrok doporučit.
Prof. Julius Špičák, CSc.: Jak eliminovat riziko pankreatitidy po ERCP
  • Komplikací (dle různých prací!) po ERCP 4 %, těžkých jen 0,4 %
  • Pankreatitida jako taková je
    • biliární ve 33 – 60 %
    • toxonutritivní ve 7 – 30 %
    • po ERCP 3 – 30 %
  • Opakované kanylace jsou pro pacienta méně rizikové než jednou provedený pre-cut
  • U lehčích průběhů hlavně hydratovat, jinak jako prevence AP po ERCP fungují NSAID + kontrola pAMS 4 hodiny po ERCP – pokud nestoupá, PA se nevyvine
Kritéria pro rozvoj pankreatitidy (z diskuse)
  • precut x nedokončená PT
  • naplnění pankreatiku ano x ne
  • dehydratace pacienta ne x ano
  • oběhová stabilita OK x ne => pokud bude alespoň 3x odpopověď b), pak je riziko rozvoje pankreatitidy, pokračuje se režimem NPO a IV hydratací (budu nenápadně sledovat u svých pacientů 🙂 )