Nabídka speciálních potravin pro děti je opravdu veliká, a to už od prvních lžiček. Co je ale lepší? Vařit doma, nebo kupovat? Je to jen reklamní tah, nebo na vhodnosti a bezpečnosti skleniček něco je?
Pro Ani jsem od začátku vařila. Skleničkové jídlo jsem koupila jen jednou, když jsme neplánovaně zůstaly ve městě a neměly s sebou oběd. Nic z toho ale nesnědla, stejně jako ze skleniček, které jsme dostali nespotřebované po jiném dítku. Jsou ale děti, které kdo ví proč, odmítají jídlo od maminky a jsou třeba do prvního roka výhradně na skleničkách. Co je lepší?
Kvalita skleniček
Výrobci mají velmi přísná kritéria daná jednak legislativou, jednak i jejich vlastní firemní politikou. Pokud se rozhodnete pro skleničky, dítěti neublížíte. Naopak, suroviny používané do skleniček jsou mnohem přísněji hlídané, než ostatní suroviny běžně dostupné na trhu, včetně bio potravin. Můžete je s sebou sbalit, pokud budete většinu dne mimo domov, můžete je mít v záloze pro případ, že doma nebude uvařeno, můžete je vzít na dovolenou.
Jejich jistou nevýhodou je, že možná nespotřebujete vše. Sníst by se obsah otevřené lahvičky měl nejpozději do 48 hodin a potom ji musíte vyhodit. Můžete mít tedy, jako já, problém s plýtváním. Pokud chcete obsah skleničky uchovávat a zpracovávat postupně po celých 48 hodin, vždy odeberte množství potřebné pro jednu porci čistou lžičkou, skleničku dobře uzavřete a vraťte do chladničky.
Navíc řada výrobců stále do skleniček pro nejmenší děti nepřidává žádné tuky. Protože děti ale v tomto věku potřebují až 50 % energie z tuků, kontrolujte pečlivě obaly a pokud ve složení žádný tuk nenajdete, přidejte vlastní.
Bio, nebio
Před několika lety jsem měla v poradně nešťastné mladé německé rodiče – že si nemohou dovolit pro svou dceru kupovat bio potraviny. Maminka se rozplakala radostí, když jsem jim řekla, že bio není nutné. Potraviny určené pro děti totiž mají velmi přísná kritéria a co se týká reziduí pesticidů ze zemědělství, těžkých kovů, toxinů plísní a podobně jsou na tom v podstatě stejně.
Naopak u běžné bio nebo farmářské zeleniny, které jsou poctivě dohnojované mrvou, může být nadlimitní obsah dusičnanů. Tedy – relativně nadlimitní, pro dospělého bezpečný. Ale pro dítě, které neváží ještě ani deset kilo může být skutečně nebezpečné a otravy z farmářské mrkve nejsou tak úplně raritní.
Pokud skleničkujete, neuděláte chybu, jen pozor na ty tuky. A rozhodně nejste špatná matka, když nevaříte vlastní.
A pokud vaříte, dávejte pozor na suroviny. Nemusejí být všechny bio, protože bio opravdu není zdravější. Ale musejí být čerstvé, ideálně nerychlené a pochopitelně bez známek kažení.