Ne každá maminka má štěstí na spokojeně broukající a klidně spinkající miminko. A když ho trápí bříško nad rámec běžných prdíků, to pak musí být teprve něco. Takovou smutnou zkušenost má moje kamarádka a nutriční kolegyňka Nikola z Liberce, maminka malého Viliama. O svoje zážitky se se mnou podělila a já Vám teď rozhovor přináším na blogu.
Přečtěte si článek, abyste věděla, kdy už u pláče Vašeho miminka opravdu zpozornět a jak postupovat. Můžete také, jako já, obdivovat její statečnost, pevné nervy a tatínkovu podporu.
Nikčo, kdy jsi pojala podezření, že je něco špatně?
Už od třetího týdne po narození, když Vilimu začaly klasické koliky. Pak se k nim přidala i průjmovitá, hlenovitá a zelená stolice. To byl první impuls, že to nejsou úplně klasické bolesti bříška, které miminka mívají. Po konzultaci s naší pediatričkou jsem si nasadila bezmléčnou dietu, aby kravské mléko nepřecházelo do mateřského. Po ní přestaly být stolice zelené, ale koliky, hleny s příměsí krve ve stolici i plačtivost přetrvávaly nadále.
Jaké měl Vili problémy a jak se jako miminko projevoval?
Začalo to kolikami, které se postupně zhoršovaly. Vili byl velmi plačtivý, dost se kroutil a hodně trpěl plynatostí. V noci se budil s bolestmi břicha třeba i každou hodinu a dokud se plyny neuvolnily, tak stále plakal. Stolice měl jednou za dva dny a byly dost objemné a hlenovité. Na kůži měl pár ložisek ekzému, které chvíli byly lepší a jindy zase horší. Plačtivost a mrzutost přetrvávala skoro do 10. měsíce věku. Byly určitě i lepší dny, ale víc převládalo těch dnů horších.
Jaká všechna vyšetření jste prošli a co nakonec našli?
Viliho stav jsme hodně řešili s naší pediatričkou, dále s mojí kamarádkou a spolužačkou nutriční terapeutkou Editkou Weidenthalerovou, která se specializuje na děti a která nám domluvila konzultaci s dětským gastroenterologem. Díky němu jsme se dostali na specializované imunologické pracoviště s komplexní diagnostikou a léčbou alergických onemocnění včetně poruch imunity, kde je Viliam pacientem do teď.
V alergologické ambulanci mu zjistili alergie na bílkovinu kravského mléka, vejce a lepek. Ale i přes vyřazení všech těchto potvrzených alergenů se jeho stav nelepšil. Vili stále neprospíval, byl na třetím percentilu a koliky pořád pokračovaly. Pro podezření na autoimunitní onemocnění nám tedy lékaři doporučili, aby v celkové narkóze podstoupil kolonoskopii a gastroskopii.
Měsíc před hospitalizací Vili nejedl už žádné běžné jídlo, ale pil speciální náhradní mléčka obohacená o sacharidy, protože to vypadalo, že mu nedělá dobře žádné klasické jídlo a při konzumaci náhradního mléčka se jeho stav trochu zlepšil. Při hospitalizaci udělali i krevní odběry pro vyloučení dalších nemocí a potní test na vyloučení cystické fibrózy. Naštěstí se žádné z onemocnění nepotvrdilo a celkově byly všechny jeho problémy uzavřeny jako alergického původu.
Jak jsi během kojení s ohledem na Viliho alergie tedy upravila svůj jídelníček?
Jak už jsem uváděla, po konzultaci s pediatričkou jsem nasadila bezmléčnou dietu. Poté jsem ještě zkoušela vyřadit všechny potencionální alergeny, což bylo teda strašně náročný. Jídelníček jsem měla méně pestrý a vlastně jsem se pak bála už i cokoliv jíst, abych synovi nezpůsobila další bolesti. Hodně mi s tím pomohlo i moje vzdělání v oboru nutriční terapeut. Bez vědomostí, jak si jídelníček správně složit, abych v něm zachovala všechny potřebné živiny, bych měla velký problém. Nakonec po vysazení všech alergenů se ale jeho stav neměnil, tak jsem se vrátila jen k bezmléčné dietě.
Kojení jsem bohužel musela ukončit v šestém měsíci. Doktorka v alergologické poradně mi totiž řekla, že Vili má pravděpodobně alergii i na mateřské mléko. Vyzkoušeli jsme hypoalergenní mléko, po kterém se jeho stav na chvíli zlepšil. Mezi tím jsem ukončila kojení, ale po nějaké době se Viliho koliky zase vrátily zpět. Speciální hypoalergenní mléko má do ale teď.
Jak a kdy jsi zaváděla Vilimu příkrmy?
Po konzultaci s naší dětskou lékařkou jsme příkrmy začali podávat už po 4. měsíci. Bylo nám řečeno, že by se stav díky normálnímu stravování měl brzy zlepšit. Bohužel se tak nestalo. Příkrmy jsme podávali tak, jak je běžně doporučované – nejdřív zeleninové, pak masovo-zeleninové atd.
Jaké má teď omezení v jídelníčku a jaké má problémy?
Nyní je Vilimu 18 měsíců a stále má potvrzenou alergii na bílkovinu kravského mléka i vejce. Vyřadili jsme z jídelníčku i sóju a nějaké čerstvé druhy ovoce a zeleniny, u kterých jsme vypozorovali, že mu nedělají dobře. Lepek jsme zkusili zařadit po prvním roce a naštěstí ho toleruje dobře.
Občas má Vili koliky a stále dost trpí na plynatost. Ale je to už o dost lepší, než to bylo. Stolice občas bývají hlenovité a s příměsí krve. Je těžší vypozorovat, co za potravinu Vilimu neudělalo dobře, protože reakce mívá pozdější. V blízké době opět pojedeme na alergologii, kde budou znovu testovat, které alergie stále přetrvávají.
Celá situace od samého začátku je pro mě nepředstavitelná a dojímá mě, i když mi o tom jenom píšeš. Přijdeš mi ale pořád hodně v klidu a pohodě. Co Ti během celé té doby pomáhalo psychicky?
Ten první rok byl opravdu hodně těžký psychicky i fyzicky. Byla jsem dost vyčerpaná. Přes den jsem měla Viliho stále na rukách a v noci skoro v jednom kuse kojila. To bylo jediné, co ho dokázalo na chvíli utišit. Vili byl opravu velmi plačtivé miminko. Hodně mi pomáhal můj manžel, který kromě kojení dokázal zastat jakoukoliv funkci. Nejvíc jsem se asi psychicky uklidnila po těch všech vyšetření, která vyloučila všechna vážnější onemocnění.