(omlouvám se za zpoždění o měsíc, ale ty svátky mě letos docela zaměstnaly). Takže přidávám některé mé vlastní poznámky a postřehy z akce. K přednáškám mám také tištěné handouty a hlasové nahrávky. Případným zájemcům tedy můžu dodatečně poskytnout detailnější informace.
MSC. MICHAELA TRAPL (logoped v Landesklinikum, Donauregion, Tulln): Management péče o pacienty s dysfagií v nemocnici v Tullnu
  • přednáška o tom, jak to dělají naši kolegové v Rakousku (neskrývaná závist na technické i personální vybavení)
  • autorka screeningového systému na zjišťování dysfagie GUSS (tento konkrétní je zatím v češtině nedostupný, Trapl, M. et al: Dysphagia Bedsite Screening for Acute Stroke Patients – The Gugging Swallowing Screen, 2007)
  • příznaky aspirace a dysfagie: časté čištění hrdla, kloktavý hlas, abnormální volní kašel a kašel během nebo po jídle, obava z konzumace jídla, zadržování jídla a pití v ústech, přehnané pohyby čelistí, vypadává jídla z úst, hubnutí
  • polovina pacientů po CMP ohrožena aspirací a z nich polovina tzv. tichou aspirací (nepociťují žádný problém!)
    • lze ovlivnit konzitencí – nejčastější = tekutina => nektar => med => pyré + videoukázka vyšetření pacienta ohroženého dysfagií
  • Dop. Murray, J.: Manual of Dysphagia Assessment in Adults
MUDR. FRANTIŠEK NOVÁK, PHD. (IV. interní klinika VFN a 1. LF CUNI, Všeobecná fakultní nemocnice v Praze): Výživa při akutním onemocnění, dysfagie, sondová výživa a problematika malnutrice
  • při zánětu se hůř využívá nutriční podpora
  • malnutrice + riziko dysfagie = aspirace
  • tělesné zásoby pacienta nevyužívat v počátečních fázích onemocnění
  • „MALNUTRICE NEBOLÍ“
  • komplikace nutriční podpory: hyperglykémie, elevace jaterních testů
  • pokud má pacient tělesné zásoby, není indikována nutriční podpora (což mi trošku odporuje s bodem o něco výše)
  • Zásady zavádění nutriční podpory u pacientů v intenzivní péči:
    1. Má zásoby bílkovin?
    2. Jaká je prognóza? (pokud do jednoho týdne, nemělo by být nutné zavádět nutriční podporu)
    3. V jaké fázi nemoci se momentálně pacient nachází? 
    • + potřeby pacientů se mění ze dne na den! Nutné pravidelně sledovat a včas reagovat!
  • snaha o zachování příjmu per os s důrazem na bezpečnost pro pacienta
  • PEV bez sondové výživy pouze přechodně k usnadnění zahájení rehabilitace
  • indikací pro zavedení NGS není to, že pacient nepolyká, ale že je v malnutrici nebo jí je ohrožen, progredující porucha polykání, poruchy vědomí, ale PVC sonda po cca 10 tuhne a ještě více pacientovi znepříjemňuje situaci, snižuje možnosti rehabilitace a zvyšuje riziko aspirací
  • => téměř vždy 1. volba = zavedení PEG
  • malnutrice = abnormalita tělesného složení
  • modifikace per os stravy a tekutin, zahušťovadla, sipping
  • mýty o sondové výživě (doporučila bych hlavně svým lékařům :-p )
    • sondovou výživu nelze dobře kombinovat s perorálním příjmem
    • sondová výživa je poslední instancí při selhání dietní intervence
    • sondová výživa je indikována jen v případech těžké malnutrice
MUDR. KRISTÝNA ENGLOVÁ (Ústav klinické a experimentální stomatologie, Všeobecná fakultní nemocnice v Praze): Orální a dentální hygiena u pacientů s dysfagií na JIP
  • hlavní dentální hygiena by měla být prováděna večer a měla by být prováděna i u pacientů, kteří nejedí
  • „čistit“ není totéž jako „vyčistit“
  • nejdůležitější je mechanické odstraňování zubního plaku
  • po vyčištění dutiny ústní přípravkem s anestetickou složkou nelze provádět rehabilitaci
  • při xerostomii proplach Vincentkou nebo slanou vodou
  • u pacientů se zubní protézou vyndavat nejlépe po každém jídle, při hygieně masírovat navlhčeným zubním kartáčkem patro dutiny ústní
MGR. KATEŘINA NEUMANNOVÁ, PHD. (Fyziomed + Univerzita Palackého, Olomouc): Dechová rehabilitace jako součást péče o pacienty s dysfagií
  • zdravý člověk po polknutí vydechne, pacient s dysfagií se nadechne
  • brániční dýchání funguje jako prevence GER
  • jinak spousta obrázku a projekcí s rehabilitačními pomůckami a technikami
MGR. HEDVIKA BORÝSKOVÁ (Neurologická klinika Fakultní nemocnice v Brně): Využití konceptu bazální stimulace pacientů na JIP
  • koncept bazální stimulace propojuje profesionalitu a lidskost, zohledňuje individualitu
  • zjišťovat od rodiny zájmy a každodenní rituály a s těchto údajů potom vycházet
  • bazální stimulace je pro všechny, pokud to není zrovna nemocný, tak zdravému je příjemná
    1. Dotek (masáže, koupele, dotek před zahájením manipulace, polohování dle fantazie fyzioterapeuta, pacientovi „představovat“ i části jeho vlastního těla a dříve důvěrně známé předměty)
    2. Orální stimulace (vkládat do úst na chvíli do gázy zabalený kousek čokolády, gumídky atd.)
    3. Zvuky (oblíbená hudba do sluchátek, puštěná televize s oblíbeným pořadem pacienta, nikoli jako zvuková kulisa pro personál)
    4. Prostředí (výrazně barevné, rozmísťovat oblíbené předměty, polštáře, fotografie)
    5. Vůně
  • bazální stimulace stojí pouze znalost sestry a ochotu ostatního personálu a rodiny pomoci pacientovi