Bohužel kvůli vlastní přednáškové aktivitě jsem nestihla jistě velmi zajímavý blog o reparacích DNA. Nicméně abstakty od všech přednášek a posterů jsou u mě k dispozici.
Postřehy:
  • Sobotka, L.: inzulínová rezistence nemusí být pro organizmus pouze negativem (v souvislosti s kritickými stavy).
  • Červinková, Z: regenerační schopnost jater je evolučně konzervovaný děj, který byl popsán u řady živočišných druhů; regenerace jater po parciální hepatektomii je unikání model kontrolovaného růstu tkáně; první vrchol syntézy DNA v hepatocytech se objevuje za 24 hodin po parciální hepatektomii, mitóza následuje syntézu DNA za 6-9 hodin, proliferace ostatních buněk, které jsou v játrech přítomné, je oproti hepatocytům asi o 24 hodin zpožděná.
  • Červinková, Z.: již v polovině 60. let minulého století (!!!) bylo na našem pracovišti prokázáno, že v regenerujících játrech klesá respirační kvocient na hodnoty svědčící pro preferenci tuků. Zatímco infuze glukózy regeneraci jater po parciální hepatektomii tlumila, intragastrické podávání tukových emulzí, zejména obohacených o mastné kyseliny se středně dlouhým řetězcem vedlo i signifikantní stimulaci časné fáze regenerace jater (!!!).
  • Frühauf, P.: nejčastější příčiny neprospívání dětí:
    • 0.-3. měsíce: psychosociální, perinatální infekce, GER, vrozené metabolické vady, CF
    • 3.-6. měsíců: psychosociální, HIV, GER, vrozené metabolické vady, alergie na BKM, CF, renální tubulární acidóza
    • 7.-12. měsíců: psychosociální, opožděné zavádění solidní stravy, GER, paraziti, renální tubulární acidóza
    • > 12. měsíců: psychosociální (násilné krmení), GER
       
  •  Frühauf, P.: 1/3 kojenců s malnutricí z nedostupnosti stravy z důvodu selhání kojení = 1/3 potřebuje intervenci NT 🙂
  • Novák, F.: význam malnutrice v nemoci přesahuje jednotlivé klinické obory, a tak vyvstává potřeba širokého konsenzu. Tento konsenzus by měl zahrnovat i skutečnost, že důležitým patogenetickým faktorem malnutrice je zánět.