Přednášek za ty tři dny proběhlo celkem 35 v osmi blocích lékařských a 14 přednášek v sesterské sekci. K tomu ještě satelitní sympozia, zasedání pracovní skupiny a posterová sekce s 11 prezentovanými postery. Kvůli obrovskému rozsahu informací se proto zatím nebudu rozepisovat o jednotlivých přednáškách, ale napíšu jen nejdůležitější myšlenky a postřehy. Podrobný program kongresu najdete na stránkách SKVIMP, a pokud Vás některá z přednášek zaujme již podle názvu, vložím sem svoje poznámky přednostně :o)
Přednášky sesterské sekce: Přednášky v prvním bloku mě zaujaly zejména z toho důvodu, že je možné, aby se NT v nemocnici svým pacientům věnovaly a pracovalo jich víc než 4 ve stravovacím provoze. Prostě a jednoduše – jde to a má to svůj smysl. Ve směs se v sesterské sekci jednalo o kazuistiky pacientů v těžkých stavech, seniorů nebo obézních, v jejichž léčbě tvořila nutriční terapeutka velice zásadní část týmu.
- pacientům s demencí podáváme až 50-60 kcal/kg/den
- u pacientů s demencí mohou pomoci 2-3 g n-3 nenasycených mastných kyselin denně
- konzumace ryb alespoń 1x týdně snižují prokazatelně riziko vzniku demence
- čichová paměť ochází dříve než slovní
- Screening Iktového centra ve Vítkovické nemocnici: sestry zjišťují pouze věk, váhu, výšku a případný úbytek tělesné hmotnosti. Nutriční terapeutky provádějí vlastní rozšířený screening u vytipovaných pacientů – BMR a potřebu živin, sledují biochemii a antropometrii. Kromě toho mě fascinovala informace, že na 350 pacientů mají 7 nutričních terapeutů!
- Léčba obézní pacientky na JIP (36 let, BMI 52) přesáhla za zde strávených téměř 200 dní 2 miliony korun
- Individuální dieta není totéž jako dieta výběrová
„Musím podotknout, že se u nás ve 100 % podílí na kontrole stravy celý tým, lékaři počínaje a sanitářkami konče. Pokud má pacient individuální požadavky na stravu, vždy je bezproblémová spolupráce s nutriční terapeutkou.“ Ručková, E.
„Nutriční terapeutky by měly být součástí týmu u všech pacientů.“ Pavlíčková, J.
Přednášky z lékařské sekce: lékařskými přednáškami byly nabité celé tři dny. Takže opět vybírám jen ty nejperlivější perličky. Praktických informací pro nutriční praxi bylo pochopitelně podstatně méně. Chtěla bych ale upozornit biology na přednášky v angličtině – Skeletal Muscle as a Metabolic Organ a Changes in Skeletal Muscle in Sepsis – informace by se vám mohly hodit do některé z fyziologií. Abstrakty sice k dispozici nemám, ale na vyžádání ráda pošlu svoje poznámky.
- při encephalopatiích podáváme PEV pokud možno bez glutaminu, který v takovém případě působí toxicky
- edukace a dobrá dostupnost lékaře je nejlepší prevencí hypoglykémie a adicobazické ketoacidózy u diabetiků
- doporučení pro výživu pacientů s akutním jaterním selháním/ jaterní encephalopatií: 30-35 kcal/ kg/ den; 0,8-1,2 g/ kg/ den aminokyselin, přičemž 50 % by měly tvořit větvené aminokyseliny; 0,8-1,2 g/ kg/ den tuku; 2-3 g/ kg/ den glukózy
- lékař by měl encephalopatika sledovat každou hodinu a léčbu upravovat dle aktuálního stavu
- u neurogenní dysfagie je nutná časná, nikoli včasná nutriční intervence. Jídlo má absolutní přednost před vším ostatním, vybírají se oblíbené pokrmy a přidávají nutriční denzní potravní doplňky
- pokud pacientovi s onemocněním motoneuronu (poruchou polykání) nedostačuje mixovaná strava a sipping, je vhodné uvažovat o PEG, který může prodloužit život pacienta až o 6 měsíců
- uzavření diagnózy Parkinsovovy choroby může předcházet zácpa
- pacienti s Huntingtovou chorobou mají kvůli projevům onemocnění vyšší bazální energetický výdej. U pacientů je preferována enterální výživa s 3000-4000 kcal/den
- u pacientů v terminálním stádiu nejsme povinni poskytnout léčbu, ale péči ano (výsledným sdělením bylo, že jsme povinni pouze hydratovat, ale ne živit. Výživu bych ale taky považovala spíš za péči než léčbu…?)
- zavedení sondové výživy může být pomoci, pokud krmení pacienta trvá déle než 3 hodiny denně
- při chronické renální insuficienci u seniorů podáváme 0,6 g/ kg/ den bílkovin; 30 kcal/ kg/ den; 0,8 g fosfátů/ den; 1-1,5 g calcia/ den, 0,1 g/ kg/ den ketoanaloga esenciálních mastných kyselin; tekutiny dle bilance každého pacienta
- při léčbě poruch příjmu potravy je třeba pečovat nejen o pacienty, ale i o terapeuty
- mentální anorexie je u chlapců méně častá. Je proto vhodné všechny chlapce s projevy anorexie odeslat na vyšetření magnetickou rezonancí
Z posterové sekce vybírám některé body z pro nutriční terapeuty nejrelevantnějšího – Co nevědí sestry o výživě (Kala Grofová, Z.):
- podle 22 % sester nevede hladovění k váhovému úbytku
- 44 % sester nevidí jako možnou příčinu podvýživy absenci chrupu nebo chuti k jídlu, alkoholické nápoje, mechanický útlak trávicích orgánů, snížený příjem stravy
- 48,4 % sester se domnívá, že podvýživa spolu s velkým stresem nevedou k úmrtí
- 39 % sester nevidí rozdíl v péči o centrální a periferní katétr
- 61,2 % sester nemá jasnou představu o enterální výživě, 20,4 % o parenterální
- podle 39 % sester jsou proteiny hlavním zdrojem energie, naopak mastné kyselin nejsou zdrojem energie podle 33 %