Jak je mým dobrým zvykem, posílám sbírku v praxi použitelných i ftipných hlášek, o které by byla škoda se nepodělit. 
Jíťa
PS pro přednášející: Vážení přednášející, pokud toto čtete – jsou to informace z mých poznámek, nikoli přesné citace. Prosím, pokud mám něco smazat nebo opravit, budu moc ráda, když mi napíšete.
PS pro studenty: Nedoporučuji používat jako zdroj informací ve vašich studentských pracích, a to ani v semestrálních.
Doc. MUDr. Pavel Kohout, PhD. (Pokroky v léčbě a diagnostice střevních onemocnění):
  • První použití ATB již v roce 1897 Ernestem Duchesnem „látky z plísně použity v léčbě infekce“. Tedy 40 let před A. Flemingem a bez Nobelovy ceny
  • Bakterií je ve střevě asi 10x více, než je buněk v celém lidském organizmu. Na hmotnost je to asi 1 kg
  • Přátelské bakterie v Bibli: Kniha Genesis 18.8: Abraham vděčil za dlouhověkost kyselému mléku
  • Metabolická aktivita bakterií ve střevě odpovídá metabolické aktivitě jater 
  • PPi snižují aktivitu HCl v žaludku = zvyšují prostupnost agens do střeva
  • Mělo být téměř Lege Artis (nebo už je, ale to jsem nepostřehla), aby současně s ATB dostal pacient také probiotika
Prof. Ing. Petr Pipek, CSc. (Netradiční druhy masa – 2. část):
  • Biopotraviny nemají vyšší kvalitu. Jedná spíše o světový  názor (což víme, protože už k tomu došli i aktivisté Greenpeace, ale je fajn si to zopakovat)
  • Je neekonomické a neekologické pasírovat bílkoviny přes prasata (v kontextu toho, kde vzít bílkoviny mimo živočišnou výrobu)
  • Historicky tradiční ryba u nás je losos
  • V xxx (sladké hnědé limonádě) je víc fosfátů, než ve všech uzeninách dohromady (což ale budu ještě potvrzovat s USDA databází)
  • Pangas je ryba vhodná pro redukční dietu
  • Surimi je čistá rybí bílkovina, nejčastěji mintaj (což jsem třeba já osobně nevěděla. Ale stejně to nebudu jíst)
  • Bílkovinu nejlépe slepí fosforečnan
Prof. Dr. Ing. Michal Koplík (Speciace a využitelnost minerálních látek):
  • Biologická využitelnost vs. dostupnost: látka přijatá enterocytem = dostupnost => uložena na několik dní => absorpcí do krve => transport do cílové tkáně => utilizace = využitelnost (již pouze část z dostupného množství)
  • Striktní vegetariáni trpí nedohnatelným deficitem zinku
  • V některé lokální stravě může být nedostatek selenu (konzumace pouze místních plodin může být někde tudíž sporná)
  • Tělu je jedno, jestli mu dodáte minerálové doplňky z organických nebo anorganických zdrojů. Když má nedostatek, tak si vezme
  • Multivitamínové a minerálové přípravky je třeba brát hlavně na lačno. Při užití během dne a při jídle využitelnost klesá
  • Teorie chrom x cukr: existoval předpoklad, že chrom je součástí glukózotolerančního faktoru, a proto pomáhá v regulaci metabolizmu cukru (a chuti na sladké). Zatím se ho ale nepodařilo objevit (já osobně jsem měla po chromu obrovskou chuť na maso a uzeniny… ale na sladké fakt ani trochu 🙂 )
  • Hliníková antacita x citrusy: kromě toho, že to nebude z logiky věci fungovat, tak je to také kombinace toxická pro ledviny. Nebezpečnost hliníkového nádobí se ale opět zdá být překonána a vyvrácena
+ ještě dodám několik vyfocených schémat
Prof. Ing. Jana Hajšlová, CSc. (Sledovatelnost složek potravin):
  • K zamyšlení, co to udělá s životním prostředím, cenou i vlastní surovinou, pokud: „se norský losos servíruje na Krétě“
  • Dřívější tzv. hygienicko-toxikologická jakost potraviny = food integrity, bezpečnost, nutriční kvalita, autenticita => od primární produkce až po spotřebitele
  • Donesený vitamínový premix za 2500,- byla ve výsledku mrkvová šťáva s exotickým ovocem (myslím, že mi jednou pacient také  něco takové donesl. Ono už po přečtení složení a přepočtu na doporučené denní dávky člověk vidí, že to není zas až takový zázrak. Teda až na tu cenu)
  • O upozorňování výrobců na závady v potravinách (nedostatek deklarované látky, přítomnost něčeho nepůvodního, nekvalitního atd.): nesmíte ho udat, ale musíte ho upozornit, že může být snadno odhalitelný a nemuselo by to jít ani do Blesku. Stačily by normální noviny.
MUDr. Martin Fuchs (Alergie z potravin):
  • Výskyt potravinové alergie v populaci asi 3 %, u dětí 6-8 %, stejněprocentní výskyt po celém světě, 30 % v případě již přítomné atopie nebo ekzému
  • Čistá potravinová alergie na imunologickém základě – 3 %, 7 % zkřížená alergie pyly/ potraviny, potravinová alergie bez imunologického základu 14-20 % (nonIgE)
  • 5 % kojenců má alergii na bílkovinu kravského mléka, 5 %  kojenců má intoleranci laktózy
  • Potravinová alergie = nežádoucí reakce způsobená specifickou imunologickou reakcí reprodukovatelná po expozici alergenu s rozvojem specifických příznaků
  • Alergický pochod = pozitivita na potravinovou alergii + pozitivní rodinná anamnéza  = 50% pravděpodobnost pro potravinovou alergii v 6 letech
  • U zkřížené alergie většinou nevadí tepelně zpracovaný alergen
  • V případně potravinových a zkřížených alergií je třeba sledovat biologickou příbuznost suroviny
  • Na aditiva je spíše potravinová averze, než opravdová alergie. V případě alergie na košenilu se jedná o alergickou reakci na červce (ze kterého se barvivo získává), než samotné aditivum
  • GIT anafylaxe: eosinofilní záněty sliznice od dutiny ústní až po konečník
  • Každé padesáté dítě je ohroženo afylaxí z potraviny = každé padesáté dítě by mělo mít doma adrenalin
  • V ČR je největší výskyt alergií na mák => v ČR, SR a Rakousku se spotřebuje 95 % světové produkce máku
  • „Inteligentní střevo = druhý mozek“
  • Imunitní okno mezi 4. a 6. měsícem (byla jsem moc liberální, když jsem používala informaci 6.-10. měsíc)
RNDr. Eva Tvrzická, CSc. (Mastné kyseliny v dietních doplňcích s rostlinnými oleji):

dodám některá vyfocená schémata