Jako je těhotná žena zcela jiný živočišný druh, po porodu se transformuje do dalšího – kojící matky. Nejenže míra roztomilosti v okolí nemá hranic, se slzama v očích sleduje k mamince přicuclé nejen vlastní miminko, ale i koťátka, štěňátka, kůzlátka a další mláďátka, která jsou právě v televizi. stejně tak se ale může rychle změnit v hysterické slzavé údolí, které nezastavíte ani pevným objetím, ani čokoládou.
Že Vám to nedává smysl? Ne, nedává, dávat nebude a ani žádný nehledejte. Zkuste se ale chvíli držet a neříkat vše, co máte na jazyku. Nebo se alespoň vyhněte nejčastějším protrhávačům slzné přehrady, které jsme s dalšími maminkami připravily právě pro Vás – tatínky začátečníky, případně další v blízkém okolí.
- „Brečí Ti dítě, dělej s tím něco“
- „Proč brečí? Je jí něco? Je nemocná?“
- „Už jsi zhubla?“
- „Kdy zase zhubneš?“
- „Ty už zase brečíš? Kdy s tím přestaneš?“
- „Přijdeš už domů? Je mi smutno.“ „Ne.“
- „Co jsi celý den dělala?“
- „Ty se máš, celý den můžeš doma odpočívat“
- „Budeš už konečně normální?“
- Nemluvte na maminku, když dítě vříská. Neuslyší Vás, i když se snaží. To vede jen k tomu, že mluvíte oba víc a víc nahlas, až nakonec křičíte a dítě brečí víc a víc nahlas, protože se už fakt bojí.
