Jí dost? Nejí málo? Dneska snědla jenom lžičku oběda a dvě lžičky večeře? Nebo jí až moc? Co když bude tlustá? Taky Vám některá z myšlenek vrtá hlavou? Nebojte, s příkrmy začínáte a žádné správné množství, stejně jako přesné pořadí, neexistuje.

Jde o lžičky

V prvních dnech, u některých dětí i týdnech, jde opravdu jen o lžičky. Příkrmu si tedy nevařte moc, odeberte jen porci, kterou dnes budete dítku dávat. Zbytek nechte zchladnout a buď do malých skleniček zavařte, nebo zmrazte do formiček na led. Pro další pokusy se budou hodit.

Navíc, a to je důležité, od prvních příkrmů alespoň do jednoho roka, raději déle, pokračujete s kojením, nebo náhradním kojeneckým mlékem. Ty jsou také pro děťátko stále ještě základním zdrojem energie, živin a pití. Nemusíte se proto bát, že bude mít po jedné lžičce z oběda hlad. Dostane přeci ještě mlíčko, kterého si dá, kolik potřebuje.

„Jedině pod tlakem“

Ani v největším strachu, že dítko jí málo, do něj jídlo necpěte proti jeho vůli a odmítání. Jídlo jako takové je potřeba spojit s klidem, pohodou a bezpečím, ne s násilím. Nervy, strach, stres, vyčítání, že jí málo, bude mít hlad a maminka bude smutná určitě tu správnou atmosféru nenavodí. Naopak, dítě se jídla naučí bát a bude s Vámi o každou lžičku bojovat. Nechce? Nedostane. Třeba opravdu nechce, nemá chuť, hlad, potřebu, roste mu zoubek…

Cesta k přejídání

Kromě bojování a potlačování přirozené potřeby jíst u dětí vede k pozdějšímu přejídání se. I malinké tělíčko se snadno naučí “nechci, ale dám si”. Tím spíše, pokud dítko teď odmítlo mrkvičku s masem a Vy mu místo ní nabídnete jeho oblíbenou kaši. “Nechci, ale je tu ještě ta moje oblíbená kaše. Hmm… tak to já se přemůžu a dám si.” Ani tenhle systém – nechce tohle, dám mu náhradu, ke správnému stravování nevede.

Množství prostě nechte na dítěti, klidně i ve dvou letech a později. Nesnědl oběd? Možná měl velkou svačinu a ještě nemá tak brzy hlad. Třeba přijde chuť zpátky s odpolední svačinou. Aninka je obecně vděčný strávník, ale jsou dny, kdy sní jen snídani, trochu svačinky a do oběda a večeře jen tak kousne. Přesto roste dál a je pořád stejně akční. Asi jí to prostě v daný den stačí.

Dostatečné množství jídla poznáte podle toho, že dítě dál roste a je pořád stejně aktivní, ať snědlo hodně, nebo málo. Chuť k jídlu je totiž ovlivněná, mimo jiné, také jejich růstem. A je jasné, že ve dnech, kdy se chystá další růstový skok, budou jíst více, než když si tělo dává v růstu chvilku pauzu.

Pokud Vám ani tahle informace nestačí, připravila jsem pro názornost také tabulku <tab z brožurky + odkaz na brožurku>