Čím začít úplně od začátku je jasné – bude to zelenina. Děti, které začínají zeleninou, mají později prý pestřejší jídelníček než děti, které začínají ovocem. Jde o to, že tepelně upravená zelenině je pořád docela sladká, ale přitom nemá tolik využitelného cukru a energie jako ovoce. Děti potom na sladkém tolik netrvají a třeba Aninka si fakt dá tu práci, aby z rizota vyjedla nejdřív hrášek, pak fazolky, pak kukuřici, pak mrkev a pak až si dá tu rýži s masem. Dát před ní hlavní jídlo a stranou jakoukoli zeleninu vede k tomu, že sní zeleninu, tu chce ještě přidat a na hlavní jídlo už jí nezbude místo.

První zelenina

Pro první lžičku je dobré zvolit zeleninu lehce stravitelnou, pocitově sladkou a dobře rozvařitelnou. Nejčastěji je doporučovaná mrkev, ale může to být třeba i žlutá cuketa, dýně, batát. Vyberte si kteroukoli, která Vám přijde k chuti, dobře ji rozvařte v neosolené kojenecké vodě a buď dohladka rozmixujte, nebo rozmačkejte vidličkou. Jiná z uvedených může být na řadě příště. Zkoušejte také další kořenovou zeleninu, kukuřičku, zelený hrášek, brambory, zelené fazolky, vrchní kvítky brokolice, květáku. Hůře stravitelná jsou rajčata, okurky, papriky a pochopitelně cibule a česnek. Se stravitelností jim pomůže tepelná úprava, která by měla být u prvních lžiček samozřejmostí. Syrovou zeleninu si nechte opravdu až na později. Ale jestli to potom budou ředkvičky, kedlubny, ředkve, nebo cherry rajčata, to už je na Vás. Jen nespěchejte s listovými saláty. Ty se dětem bez stoliček koušou opravdu špatně, lepí se jim na patro a hrozí dušením.

První maso

Pro první masové příkrmy se nejlépe hodí telecí maso. Je snadno stravitelné a obsahuje hodně železa. Chybu ale neuděláte ani kuřecím, krůtím, králičím a hovězím masem. Spolu s masem můžete zavádět i ryby, přednostně sladkovodní a tučné. Tučnou rybu poznáte snadno – čím má tmavší maso, tím je tučnější.

První ovoce

Pro ovoce platí totéž, co pro zeleninu – především dobře stravitelné, tuzemské a klidně i tepelně zpracované na domácí rychlokompot nebo pyré. Ovoce ale můžete i strouhat nebo mačkat vidličkou. Záleží na Vás a na sezóně. Pro začátek jsou super domácí rychlokompoty z jablek, hrušek, meruněk nebo broskví. Pokud jsou, zkuste také jahody, maliny, borůvky, kiwi, mango, banán…. později citrusy, na které se alergická reakce objevuje častěji.

První obilniny

Když jsem chodila jako dietka do školy, tak dát dítěti cokoli s lepkem dřív, než po prvním roce života, bylo považováno téměř za trestné. Protože ale nebylo prokázáno, že by oddalování nějakého alergenu vedlo ke snížení pravděpodobnosti vzniku alergie i celiakie, nemusíme se bát ani neslaného bílého pečiva. Neslaného, protože běžný rohlík, houska a chleba obsahují soli hodně. Pokud dítě rohlík jenom ožvýká, zřejmě množství soli nepřekročí, ale nemělo by denně sníst celý kus, nebo dokonce víc. Zkuste raději křupky a sušenky s věkovým určením. Kaše a těstoviny, včetně těch lepkových, jsou také úplně v pořádku.

Kravské mléko

Mléko ještě v jednom roce tvoří asi polovinu, 500 ml, pitného režimu dítěte, ať už je to mléko mateřské nebo náhradní výživa. Nemělo by to zatím ale být mléko kravské. Obsahuje totiž hodně bílkovin, které jsou spojované s vyšším rizikem nadměrné tělesné hmotnosti. Až ale budete mít vyzkoušené předchozí potravinové skupiny, zkuste tu a tam lžičku jogurtu, tvarohu, žervé nebo lučiny. Podaném množství už tolik bílkovin nemá, ale zároveň bude dítě kravskou bílkovinu postupně poznávat. I tady totiž platí, že zbytečné oddalování bílkoviny kravského mléka nevede ke snížení vzniku alergie. Naopak. Pro vysoký obsah soli se ale nehodí sýry tvrdé, tavené a plísňové.